V lednu, kdy bývá zahrada často pokryta sněhovou pokrývkou, je vhodné období pro přípravy na novou zahradní sezónu.
Měli bychom vysévat semena některých trvalek do venkovních truhlíků, aby mohli přes zimu projít mrazem, což potřebují k vyklíčení. Některé trvalky mohou mít přes zimu v našich klimatických podmínkách problémy s vlhkem, které přinášejí především časté oblevy v teplejších oblastech. Proto bychom se měli postarat o to, aby se v jejich blízkosti voda nezadržovala.
V případě bohaté sněhové nadílky by se nám mohly polámat větve ozdobných jehličnanů. Proto bychom z nich měli sníh pravidelně oklepávat, nebo koruny předem svázat. Skalničky jsou na sněhovou pokrývku, která je chrání před sluncem, ze svých přirozených stanovišť zvyklé. Pokud obdobné podmínky nemají i na našich zahradách, měli bychom rostlinky přikrýt chvojím. Sníh odklizený ze zahradních chodníčků, popřípadě trávníku můžeme přendávat ke kořenům stromů, kde poslouží jako závlaha. Pokud máme naopak sněhu nedostatek, zaléváme ozdobné stromy a keře.
V lednu je nejvhodnější čas k odstranění borky ovocných stromů. Je vhodný čas k řezání roubů pro jarní roubování. Dále bychom měli odstranit suché, poškozené a nevhodně rostoucí větve. Kmeny stromů bychom také měli ochránit netkanou textilií proti mrazu, aby na nich nevznikly mrazové puklinky. Pokud nemáme oplocenou zahradu, měli bychom kolem stromu ovinout pletivo proti okusu divokou zvěří.
Otužilou vzrostlou zeleninu, jako jsou například ozimé saláty, špenáty, pór, pastinák nebo kapusta, bychom měli chránit chvojím, které může nahradit i napadaný sníh. Zároveň z těchto zakrytých zákonů můžeme sklízet zimní cibuli a kadeřavou petržel.
V zimě náš organismus potřebuje dostatek vitaminů, aby se ubránil virózám a nachlazením. Proto si můžeme vypěstovat obilné klíčky, které jsou nejen zdrojem vlákniny, ale i kýžených vitaminů. Pšenici nebo žito propláchneme vodou a hodinu či dvě je necháme namočené v misce. Poté vodu slijeme a nádobku se zrny umístíme na světlé a teplé místo.